Slovy klientů

Klienti řeší při koučování ta témata, která jsou pro ně zajímavá a užitečná. Objevují pro sebe velmi důležité věci, často i takové, které jim ztěžovaly život dlouhou dobu.

Zde si můžete přečíst reakce některých mých klientů na jejich koučování, které mi poskytli.

Koučování mi pomohlo identifikovat mezery v mé manažerské práci, a to je veliký posun. Na takových úkolech lze dále pracovat, nedají se ale dotáhnout za tak krátkou dobu. Jsem si tedy vědoma toho, že není vše dokonalé, ale vím, na čem dál pracovat. A.H.

Naučila jsem se dívat na věci očima kolegů, co by například snesli a jak se jim to má sdělit, jak s nimi bude dobré    komunikovat ... Dříve jsem volila přímou cestu podle sebe, nyní vím, že nemusí být pro každého příjemná. Možná bych    neřekla, že jsem se to už naučila, ale rozhodně se nyní při komunikaci s lidmi o to snažím. Nebyl to výslovný cíl koučování,     ale došli jsme k tomu. Hledat nové cesty k lidem, jak jim naslouchat.   Také jsem se posunula od direktivního řízení, které je u nás ve škole časté, více k tomu, že naslouchám lidem i „směrem dolů“. Prostě jde o to hledat několik cest při řešení, nezůstávat u jednoho, i když z mého pohledu nejlepšího. Tak pak vzniká prostor pro neformální komunikaci, což byl cíl našeho koučování. I. R.

Při čtvrtém sezení se mi stala věc, kterou bych zpočátku koučování spíše nečekal. Já se těšil na sezení, abych se mohl pochlubit, že se to povedlo a že to funguje. Mnohdy si člověk musí něco jasně připomenout, musí si odpovědět zřetelně, a pak zkusit změnit své zaběhlé chování… je pak zajímavé pozorovat změny a uvědomovat si smysl a dopad změn. Kouč mi umožní změnit náhled na věci a to "umožní" je to důležité, protože vy sami máte potenciál, jen ho někdy raději nechcete připustit. Kouč mi pomůže najít cestu k optimismu, který člověk v sobě mnohdy skrývá. P.D.

Byla to dnes fakt skvělá práce. Ještě teď jsem z toho v eufórii, jak velký kus jsme spolu ušly, jak daleko - hluboko jsem se dostaly, kolik se toho uvolnilo. Hodně se mi ulevilo. Mám to pojmenované a mohu s tím pracovat, není to uvnitř ve mně schované a nekontrolované. Když se dívám do minulosti, kdybys viděla, co já jsem dokázala kvůli "tomu" udělat... no, to snad ani nikdy nikomu neřeknu... - ale aspoň už konečně vím, proč jsem to dělala. Cítím se jako princezna vysvobozená ze zakletého zámku - sice jsem mohla čas od času mezi lidi, ale vždy pouze v určité podobě a vždy jsem se musela do určité doby vrátit a nechat v sobě "přiživit" ono prokletí. Teď jsem na cestě ze zámku, ještě se musím vrátit domů. Vím, že ani cesta domů nebude jednoduchá, ale vím, že jsem v zakletí už nechtěla zůstat, protože jsem poznala, že jsem zakletá. Rozhovor s koučem mi pomohl najít pro mě životně důležitou potřebu, kterou hledám, ale kterou jsem si neuvědomovala. S.D.

Co mi koučování dalo? Dalo mně poznání, že se vždycky dá přijít na způsob, jak něco udělat nebo vyřešit. Přemýšlí-li člověk o věcech sám, rád se mnohdy utvrdí v tom, že TO prostě nejde. Kouč Vás často dovede k jinému závěru. Při koučování jsem zjistil, že zdánlivě objektivní důvody proč něco neudělat se nakonec dají poměrně snadno odsunout. Koučování tedy nemusí vyřešit vždy samotný problém, ale Váš vztah k němu, odstraní Vaše problémy s problémem. A zajímavé na tom je, že Vám kouč nic neříká, neradí. Při koučování vzniknou jen ty závěry, které si učiníte sami. J.P.

Při koučování jsem si uvědomil svoje silné stránky, našel ty slabé a zapracoval na nich, utřídil si kompetence ředitele školy. Podařilo se mi najít řešení i pro několik aktuálních problémů. Přístup koučky byl profesionální. M.K